Výpočet kalkulací jako propočet nákladové ceny produktu po položkách na základě norem spotřeby ve formě kusovníků a technologických postupů na straně jedné a pořizovacích cen přímých nákupů a sazeb či přirážek pracovišť zajišťujících procesy na straně druhé obecně patří do primárního informačního systému firmy. Jejich využití pro manažerské řízení je však v rámci tohoto systému zpravidla omezené na úkoly typu vygenerování sestavy, zobrazující konkrétní verzi kalkulace pro konkrétní číslo artiklu (samozřejmě s možností exportu do formátu textového souboru pro další zpracování). Pro řízení firmy dává smysl spojení těchto kalkulací s manažerským informačním systémem (MIS), které výrazně zvyšuje využitelnost kalkulačních výstupů pro další rozhodovací úlohy nad agregovanými daty při současném zachování detailní informace.

Taktické finanční plánování a forecasting

MIS využije předpočítané kalkulace pro výpočet plánu nákladů na přímé nákupy (zpravidla normovaný materiál a kooperace) na základě plánu prodaného množství tak, že plán prodaného množství produktů vynásobí nákladovou cenou jednotlivých kalkulačních položek. Z důvodu velkých objemů dat je tato úloha pouze pomocí transakčního systém a excelu prakticky neřešitelná. Primární transakční systém dokáže efektivně dávkově spočítat vlastní kalkulace ve smyslu ocenění jednotlivých nákladových položek pro artikly na základě norem a technologických postupů (taková úloha mu pro vyšší tisíce čísel artiklů zabere řádově až desítky hodin času). MIS si tyto výstupy převezme a provede přepočet na prodané množství a agregaci těchto vstupů na požadovaný detail – např. do měsíců. Výsledkem z pohledu financí je např. plán nákladů na materiál nebo kooperace, za nímž ale stojí konkrétní plánovaná prodaná množství a nákladová náročnost jejich výroby.

Simulace a verzování

MIS umožňuje průběžné vytváření více verzí plánu. Ať už jde o plán jako takový, kdy lze s minimální pracností – v návaznosti na různé předpoklady vývoje cen klíčových vstupů – vytvářet propočtem odspodu realistické varianty průběhu nákladových křivek nebo o modelování dopadů různých variant rozhodnutí. V rámci MISu lze pracovat i hybridním způsobem, kdy některé kalkulační nákladové položky jsou přebírány jako vstup z primárního systému a některé jsou počítány až v rámci MISu jako součin množství a ceny – to se typicky používá v rámci klíčových materiálových vstupů pro simulaci dopadu cenových změn (např. spotřeba oceli ve strojírenské výrobě).

Výpočet sazeb činností

MIS je vhodným místem k výpočtu plánovaných i skutečných sazeb činností, které poslouží pro výpočet kalkulací v primárním systému. V rámci MISu je  totiž na jedné straně k dispozici finanční rozpočet (ve verzi plán i skutečnost), který obsahuje (z pohledu produktu) nepřímé náklady na práci lidí a strojů. Pokud na druhé straně v MISu přiřadíme těmto pracovištím měrnou jednotku jejich disponibilní výkonové kapacity (časová či výkonová měrná veličina), vypočítá MIS jejich podílem plánovanou či skutečnou výkonovou sazbu, která je převedena do základního systému a slouží jako cena při výpočtu nákladových položek výrobních zpracovatelských nákladů (druhým vstupem – množstvím –  jsou technologické normy či skutečnost čerpání kapacity daného pracoviště v procesu výroby daného artiklu).

Řízení profitability

Korektní propojení výnosové a nákladové stránky po linii obchodních zakázek, zákazníků, produktů a produktových skupin je dnes při řízení firmy nepostradatelné. Kromě toho, že MIS zpřístupňuje technologicko-výrobní část produktových kalkulací (kterou zpravidla počítá primární systém), je tou správnou platformou pro nejpřesnější možné přiřazení (z pohledu produktu) nepřímých nákladů, zejména obchodních, marketingových, skladovacích a zpracovatelských. Oproti primárnímu systému, který v této oblasti zpravidla pracuje na úrovni průměrných přirážek za výrobní, správní a obchodní režii, MIS umožňuje jemnější konstrukci kalkulačních položek (nákladových košů) a jejich alokaci k produktům dle skutečných příčin vzniku těchto nákladů. Odpovědi na otázky typu „Na kterých produktech skutečně vyděláváme?“ nebo „Kteří zákazníci přináší do firmy nejvíce peněz?“ jsou  tak s MISem daleko blíže pravdě.